Rukověť bojovníka světla ...

Každý bojovník světla ví, že určité okamžiky se opakují.
Často se ocitne před týmiž problémy a situacemi, jimiž už kdysy prošel, jimž už kdysi čelil. Trápí ho to protože si myslí, že neumí jít v životě vpřed, jestliže se mu těžké chvíle stále vracejí.
„Tím už jsem přece prošel,“ stěžuje si svému srdci.
„Jisté, prošel, odpoví srdce, „ ale nikdy jsi to nepřekonal.“
Tehdy bojovník pochopí, že opakované zkušenosti mají jediný smysl: poučit ho v jeho nepoučitelnosti.

...

Hned při prvním kroku rozpozná bojovník Cestu. Každý kámen a každá zatáčka jej vítají. Ztotožňuje se s horami a říčkami, spatřuje něco ze své duše v rostlinách, zvířatech a ptactvu v okolní krajině.
Pŕijímá tedy pomoc Boha a Božích znamení a nechává se vést svím Osobním příběhem k úkolům, jež mu vyhradil život.
V noci někdy nemá kde spát, jindy trpí nespavostí.
„Patří to k věci“, uvažuje bojovník.
„Já sám jsem se rozhodl, že tudy půjdu.“
V té věte je veškerá jeho síla, on si zvolil cestu, jíž se nyní ubírá, a nemá, nač si stěžovat.

...

Od nynějška – a po dalších několik set let – bude Vesmír pomáhat bojovníkům světla a opomíjet lidi plné předsudků.
Energie Země musí být obnovena.
Nové ideje potŕebují prostor.
Těl oa duše potrebují nové výzvy.
Budoucnost se stala přítomností a všem snům – s výjimkou těch předsudečných – bude dána příležitost, aby se projevili.
Co bude dúležité, zůstane. Co bude zbytečné, zmizí.
Bojovníkům však nepřísluší posuzovat sny druhých a nestrácí čas kritikou cizých rozhodnutí.
Věří své vlastní cestě, a nepotřebuje tedy dokazovat, že cesta jiného člověka je mylná.

...

Bojovník světla se poučil, že je lepší jít za světlem.
On sám už zradil, lhal, sešel z cesty, zahrával si s temnotami. A všechno mu pořád vycházelo - jako by se nic nestalo.
Propast se pak objedví naráz : Lze udělat bezpočet jistých kroků – a jeden krok navíc učiní všemu konec Tehdy se bojovník zastaví, dříve než zničí sám sebe.
Když se tak rozhodne, uslyší čtyři poznámky:
Vždycky jsi jednal špatně. Na nějakou změnu jsi už moc starý. Nejsi dobrý člověk. NIc si nezasloužíš.“
Bojovník vzhlédne k nebi. A jakýsi hlas mu říká:
Můj milý, každý už udělal něco špatného. Je ti odpuštěno, ale nemohu tě nutit, abys odpuštění přijal. Rozhodni se.“
Skutečný bojovník světla odpuštění přijme.
...

Bojovník světla věří.
Protože věří v zázraky, zázraky se začnou dít, Protožeje přesvědčen, že myšlení mu může změnit život, jeho život se začne měnit.
Protože ví jistě, že najde lásku, láska se objedví.
Čas od času se zklame.
Někdy bývá zranén.
Tehdy slýchá poznámky : Ten je ale naivní ! ...
Ale bojovník ví, že to stojí za to. Na každou porážku má k dobru dvě vítězství.
Vědí to všichni, kdo věří 

Z knihy Rukověť bojovníka světla od Paola Coelha